České firmy chtějí růst víc než je evropský průměr, ale čelí novým ekonomickým hrozbám.

Nová Evropská zpráva o platebním styku 2025, publikovaná společností Intrum, přináší komplexní pohled na finanční zdraví a výzvy, kterým evropské podniky čelí. Česká republika se ve zprávě profiluje jako země ambiciózních, ale zranitelných firem. Téměř 70 % českých podniků považuje růst za svou hlavní prioritu – více než činí evropský průměr (61 %). Přesto se více než třetina firem obává, že kvůli tlaku na konkurenceschopnost bude nucena zvýšit zadlužení. Každý čtvrtý respondent v Evropě zároveň připouští, že pokud se jeho ekonomické podmínky nezlepší, může do dvou let podnikání ukončit. To představuje 10 milionů ohrožených firem a 40 milionů pracovních míst v Evropě.

Za hlavní ekonomické hrozby považují manažeři geopolitické turbulence generující negativní dopad fiskální politiky státu, zvýšení výdajů na zbrojení a obchodního napětí z důvodu zvýšených cel.

V České republice se dále projevuje i efekt zpomalené obnovy příjmů – 37 % firem uvádí, že se jejich výnosy zotavují pomaleji, než by odpovídalo zlepšujícím se makroekonomickým ukazatelům.

Platební morálka zůstává slabinou. Podle zprávy zůstává rozdíl mezi dohodnutými a skutečnými platebními termíny výrazný – například ve veřejném sektoru činí 14 dní, v B2B segmentu až 18 dní. Nejčastější doba splatnosti pro firemní zákazníky je 31–50 dní, u veřejného sektoru často až 75 dní. Firmy tak ztrácejí v průměru 10 hodin týdně řešením opožděných úhrad, což odpovídá 69 dnům ročně.

Umělá inteligence přináší nové příležitosti – ale zatím i bariéry. AI již dnes využívá 61 % českých firem, a to zejména ve správě pohledávek, automatizaci upomínek a analýze platebních vzorců. Nejaktivnější jsou firmy z průmyslu, telekomunikací a státní správy. Dalších 33 % firem zavedení AI plánuje. Přesto 56 % respondentů přiznává, že nemá ve firmě dostatečné odborné kapacity pro efektivní využití AI, a pouze třetina chápe, jak naplnit požadavky nové evropské legislativy AI Act. Tento legislativní rámec představuje významnou výzvu, především pro menší firmy a konzervativní sektory jako stavebnictví, energetika nebo pojišťovnictví. Je však nesporné, že nástup AI je nevyhnutný pro zvýšení efektivity vymáhání omezených plateb. Celoevropský průzkum uvádí, že každý čtvrtý evropský podnik zaznamenal enormní zvýšení efektivity inkasa opožděných plateb prostřednictvím umělé inteligence. 

Zajímavým zjištěním je i přístup dlužníků – tedy zákazníků – k umělé inteligenci. Zatímco firmy sází na automatizaci komunikace, pouze 25 % zákazníků v Česku preferuje interakci s AI při řešení pohledávek. Většina stále očekává lidský přístup, a 58 % firem potvrzuje, že klienti mají s AI interakcí problém. Podniky tak musí hledat rovnováhu mezi efektivitou a udržením důvěry zákazníků.

Aby se podniky ochránily před důsledky opožděných plateb, zavádějí různá preventivní opatření. Nejčastější je model předplatného, který využívá více než polovina firem (52 %), následovaný úvěrovými kontrolami (42 %), bankovními zárukami (26 %) a pojištěním pohledávek (25 %). Způsob vymáhání zůstává zatím převážně interní (59 %), avšak roste zájem o outsourcing a factoring – ten by měl během dvou let vzrůst z 9 % na 13 %, což by mělo firmám pomoci se lépe soustředit na svůj business.